Dánsko

DÁNSKO (Dánské království)

 Základní informace

Oficiální název: Dánské království

Rozloha: 43 093 km2

Počet obyvatel: 5,2 milionu

Hlavní město: Kobenhavn (Kodaň) - 1,4 milionu obyvatel

Úřední jazyk: dánština

Náboženství: evangelické luteránské 89 %, ostatní protestantská a katolická 11 %

Měna: 1 dánská koruna (DKK) = 100 ore

Státní zřízení: pluralitní konstituční monarchie s jednokomorovým parlamentem

Královna: Margrethe II., manžel princ Henrik Dánský, korunní princ Frederik

Nejvyšší hora: Ydinge Skovhøy (173 m)

Správní členění: 12 okresů (amtskommuner)

Historie

5.-6. stol. příchod Dánů z jižního Švédska

804-810 první sjednocení země za vlády krále Godfreda

kolem r. 950 vznik dánského státu a počátek christianizace

960 přijetí křesťanství

1086 smrt Knuta II., posledního Vikinga na dánském trůnu

1167 biskup a válečník Absalon založil Kodaň

1168 Valdemar I. porazil Pobaltské Slovany a dobyl Rujanu, Meklenbursko a Pomořany

1213 zemřela dánská královna Dagmar (narozená r. 1186, dcera Přemysla Otakara I., manželka Valdemara II. Vítězného)

1219 křížové tažení Valdemara II. Vítězného proti Estoncům u Lyndanis (v místě dnešního Tallinu)

1282 první dánská ústava byla potvrzena králem Erikem V. Klippingem v Nyborgu

1370 stralsundský mír - potvrzena nadvláda hanzy (obchodního spolku měst) v Baltském moři

1397 spojení Dánska se Švédskem a Norskem v kalmarskou unii (1397-1523)

1460 Dánsko vytvořilo se Šlesvickem a Holštýnskem personální unii

1478 v Kodani byla králem Christianem I. založena univerzita

1536 reformace; církevní majetek byl převzat králem a luteránství se stává státním náboženstvím

1563-1570 dánsko-švédská (tzv. sedmiletá severní) válka o nadvládu v Severním moři

1576-97 astronom Tycho Brahe působil na královském dvoře za vlády krále Frederika V.

1625-1629 zappojení se Dánska do třicetileté války (tzv. dánská válka)

1629 lubecký mír; Dánsko ukončilo svoji účast ve třicetileté válce

1643-45 dánsko-švédská válka, Dánsko ztratilo část Norska a ostrov Gotland

1657-58 dánsko-švédská válka, která skončila pro Dánsko územní ztrátou potvrzenou roskildským mírem

1660 nastolení absolutistické vlády Frederika III.

1665 královským zákonem (Lex Regia) potvrzena dědičnost dánské koruny

1700-1721 Dánsko získalo část Šlesvicka tzv. severní válkou

1728 velký požár v Kodani, byla zničena značná část historického jádra

1788 zrušení nevolnictví

1807 Dánsko stálo po boku francouzského císaře Napoleona Bonaparta; Kodaň byla ostřelována britským vojskem

1814 kielský mír; Dánsko ztratilo Norsko a ostrov Helgoland

1864 ztráta jižního Jutska, Šlevicka, Holštýnska a Lauenberska ve válce s Pruskem a Rakouskem (uzavřen tzv. vídeňský mír)

1864 vyhlášení dánské neutrality

1914-1918 první světová válka, Dánsko zůstává neutrální

1920 plebiscit v severním Šlevicku, navrácení tohoto území k Dánsku

1920 navázání diplomatických styků s ČSR

1939 uzavření smlouvy o neútočení s Německem; vyhlášení dánské neutrality

1940 duben; Dánsko bylo okupováno hitlerovským Německem (až do r. 1945)

1944 Island vystoupil z unie s Dánskem a stal se republikou

5. 5. 1945 osvobození Dánska z německé okupace, kapitulace německých vojsk

1945 obnovení diplomatických styků s ČSR

1948 Faerské ostrovy získaly autonomii

1949 Dánsko se stalo členem NATO

1951 Dánsko se stalo členem Severského společenství

1953 přijata doposud platná dánská ústava

1958 prohlášení severské celní a devizové unie

1960 Dánsko se stalo zakládajícím členem Evropského sdružení volného obchodu

1963 Československo a Dánsko povýšily svá zastupitelství na úroveň velvyslanectví

1972 nástup Margarety II. na královský trůn

1973 Dánsko bylo přijato za člena EHS

1993 konzervativní vládu vystřídala sociálně demokratická vláda premiéra Poula Nyrupa Rasmussena

Charakteristika země

Dánsko zaujímá významnou polohu na pobřeží Severního a Baltského moře. Jeho rozloha činí 43 075 km2. Dánsko leží více než ze 3/5 na poloostrově Jylland (Jutský poloostrov), zbytek území tvoří ostrovy.

Přírodní podmínky

Kongeriget Danmark - Dánské království - Dánsko zaujímá významnou polohu na pobřeží Severního a Baltského moře. Jeho rozloha činí 43 075 km2. Dánsko leží více než ze 3/5 na poloostrově Jylland (Jutský poloostrov), zbytek území tvoří ostrovy. Z nich největší je ostrov Sjaelland (7 016 km2), na němž se rozkládá i dánské hlavní město Kodaň (Kobenhavn). Kromě toho k zemi náleží 100 ostrovů obydlených (s rozlohou 19 093 km2). Jmenujme alespoň největší z nich: Fyn (3 482 km2 ), Lolland (1 241 km2), Bornholm (587 km2), Falster (514 km2), Langeland (285 km2), Mon (218 km2), Egholm Aero (90 km2), Als Bago, Fano (56 km2 - nejsevernější dánský ostrov v Severním moři), Avernako, Lyo, Laeso, Anholt, Romo (100 km2 - nejjižnější z dánských ostrovů v Severním moři), Christianso (25 ha), Sanso. Kromě toho připadá Dánsku ještě 383 ostrovů neobydlených (rozloha 47 km2). Délka pobřežní čáry dosahuje přibližně 7 400 km.

Na severu hraničí Dánsko se Švédskem (obě země oddělují průlivy Skagerrak a Kattegat), nejblíže k sobě oba státy mají v oblasti severního Sjaellandu. Úžina Oresund zde dosahuje šířky 4,5 km (mezi městy Helsingor a Helsingborg).

Jedinou pevninskou hranici má Dánsko (na jihu Jutského poostrova ) se SRN, a to v délce 67,6 km.

Dánsku náleží i Faerské ostrovy s vlastní autonomií. Nepoměrně větší nezávislost na Dánsku má Grónsko.

Dánské území je poměrně ploché, průměrná výška státu nepřesahuje 30 m nad mořem. Povrch modeloval čtvrtohorní pevninský ledovec, který odtál přibližně před 10 000 lety. Pozůstatkem jeho činnosti jsou, kromě jiného, morénové vysočiny (nejvyšším vrcholem Dánska je 173 m vysoký Yding Skovhoj nedaleko Skandenborgu ve východním Jutsku), ledovcová jezera a mělké fjordy.

Povrchových toků není v Dánsku mnoho, energetický význam v podstatě nemají. Nejdelší řekou je 158 km dlouhá Gudena, která protéká střední částí Jutského poloostrova a v jeho severní části Randers Fjordem ústí do Baltského moře (průlivu Kattegatu).

Podnebí je oceánské, mírné, deštivé a území Dánska je dosti větrné. Zimy jsou mírné, léta dlouhá, ale chladnější. Průměrná lednová teplota se pohybuje kolem 0,5 °C, červnová kolem 16-17 °C.

Průměrná hodnota ročních srážek se na dánském území pohybuje kolem 550-650 mm. Nejvíce srážek spadne v měsíci srpnu (v Kodani kolem 75 mm), nejsušším měsícem je únor (Kodaň, 32 mm srážek). Nejvyšší srážky jsou v západní části Jutského poloostrova, nižší na východní straně. Rozdíl však není díky menší velikosti území tak velký.

Grónsko (Kalatdlit Nunat)

Grónsko - největší ostrov na světě s rozlohou 2 175 600 km2. Více než 84 % plochy pokrývá pevninský ledovec, který dosahuje mocnosti až 3410 m. Ostrov má po Antarktidě druhé největší zalednění na světě. Nejsevernějším bodem arktické pevniny a Grónska je kap Morris Jesup (83°C 40´sev. šířky). Nedaleko od pobřeží se táhne hranice nejzazšího dosahu plujících ledovců. Nejvýše položeným místem ostrova je u jihovýchodního pobřeží ležící Gunnbjorns Fjeld (3434 m).

Podnebí ostrova je velice drsné, s charakteristickými celoročně nízkými teplotami; nejnižší teplota zde naměřená dosáhla - 62°C.

V Grónsku žije v porovnání s obrovskou rozlohou jen velmi malý počet obyvatel. K největší koncentraci sídel a obyvatelstva dochází v jihozápadní pobřežní části. Její klima pozitivně ovlivňuje Severogrónský mořský proud. Na celém ostrově žije pouze kolem 53 000 obyvatel, z toho kolem 10 000 v hlavním městě Nuuk (dán. Godthab).

Dalšími městy jsou Qaqortoq (dán. Julianehab) a Sisimiut (dán. Holsternborhg). Základem obyvatelstva jsou Gróňané (Eskymáci smíšení s bílými přistěhovalci).

Grónsko tvoří autonomní součást Dánského království. Zákonodárným sborem je 21 členný parlament, který jmenuje předsedu grónské vlády. Finanční i zahraniční politika a obrana jsou v rukou dánské vlády.

Správně se Grónsko dělí na tři celky - Západní, Východní a Severní pobřeží. Úředním jazykem je grónština a dánština.

Základ grónského hospodářství tvoří těžba nerostných surovin, která významem předčila rybolov a lov kožešinových zvířat. Těží se zejména měď, uran, olovo, zinek a molybden. Železné rudy těžené u nynějšího hlavního města Nuuku obsahují až 38 % železa. Rozvíjí se též těžba ropy a zemního plynu v pobřežním šelfu.

Mořští živočichové (treska, losos, korýši) se loví při jihozápadním pobřeží.

Hlavním obchodním partnerem je vzhledem k historickým vazbám Dánsko a USA s Kanadou pak díky blízké geografické poloze.

Obyvatelstvo, státní zřízení, hospodářství

Dánsko patří počtem obyvatel 5,18 mil. k nejmenším v Evropě. Téměř 1/3 z nich žije v aglomeraci hlavního města Kodaně (asi 1 600 000). Dalšími významnými městy jsou: Arhus (246 000 obyv.), Odense (169 000 obyv.), Alborg (155 000 obyv.) a Esbjerg (79 000 obyv.). Hustota zalidnění je dost vysoká, pohybuje se kolem 120 obyv/km2. Nejhustěji je osídlen ostrov Sjaelland, kde žije přibližně 55 % obyvatel země. Dánsko je vysoce urbanizované, podíl městského obyvatelstva dosahuje hodnoty 86,4 %.

Přibližně 97 % obyvatelstva tvoří Dánové, necelá 2 % Němci ze Severního Šlesvicka a necelou polovinu procenta tvoří Švédové. Poměrně velké množství Dánů žije mimo vlastní území státu, pouze do USA emigrovalo více než 500 000 Dánů, ve Švédsku žije asi 25 000 obyvatel mluvících dánsky, ve SRN asi 15 000.

Většina obyvatelstva je luteránského vyznání (evangelického). Úředním jazykem je dánština.

Dánsko je konstituční monarchií s ústavou platnou od r. 1953. Zákonodárnou moc má král (královna) společně s jednokomorovým parlamentem (Folketingem). Parlament je volen na čtyřleté funkční období. Hlavou státu je od roku 1972 královna Margareta II. Výkonnou moc má Státní rada, jíž královna předsedá.

Administrativně se Dánsko dělí na 14 správních okresů (Aemter).

Dánská vlajka je považována za nejstarší trvale užívanou vlajku na světě. Bývá také nazývána Dannebrog (červené plátno). Tvoří ji červený podklad a na něm leží bílý kříž. Podle legendy se její vznik váže k bitvě, kterou vedl dánský král Valdemar II. v červnu roku 1209 proti Estoncům. Proto se také každoročně v Dánsku slaví 15. června den Dannebrogu.

Dánsko je průmyslově vyspělým státem s převládajícím podílem vysoce intenzívní zemědělské výroby. Hodnotou zemědělské produkce na jednoho obyvatele zaujímá první místo ve světovém žebříčku. Orná půda zaujímá 63 % plochy státu (nejvyšší poměrná hodnota na světě), lesy kolem 11 %, louky a pastviny 7,6 %. Významná je zejména živočišná výroba (chov hovězího dobytka). O výrazné intenzitě zemědělské výroby svědčí i fakt, že v zemědělství je zaměstnáno pouze kolem 6 % práceschopného obyvatelstva, v průmyslu asi 30 % a nejvyšší podíl připadá na terciální sféru, tj. služby, obchod atd. (více než 60 %).

Prvotních surovin má Dánsko poměrně málo, těží se kaolín a stavební kámen - žula (Bornholm), cihlářská hlína, křída a vápenec. Energetických surovin má Dánsko velmi málo: pouze lignit, na kontinentálním šelfu v Severním moři a na jihu Jutského poloostrova se v menším množství získává též ropa a zemní plyn.

Průmysl je zaměřen na strojírenství, výstavbu lodí, dále průmysl elektrotechnický, potravinářský, chemický a farmaceutický (Dánsko je např. světoznámým vývozcem inzulínu).

Produkty živočišné výroby tvoří téměř polovinu dánského exportu. V některých komoditách se dánský vývoz drží na prvních třech světových příčkách (slanina, máslo, sýry). Dále se vyváží čerstvá vejce, sušené a kondenzované mléko, maso. Kromě toho je i významným exportním odvětvím mořský rybolov, ale i některé další průmyslové výrobky. Hlavní část exportu směřuje do SRN, Švédska, Velké Británie a dalších zemí EHS.

Dánsko dováží zejména paliva, suroviny, stroje a dopravní prostředky a elektrickou energii (podmořským vedením z Norska a Švédska).

Železniční a silniční síť státu je poměrně hustá. Vzhledem k tomu, že se Dánsko rozkládá na mnoha ostrovech, své opodstatnění zde má i trajektová doprava. V současné době je zde k dispozici 72 trajektů (46 pro vnitrostátní přepravu, 8 spojuje Dánsko se Švédskem, 7 se Spolkovou republikou Německo, 6 s Norskem, 2 s Faerskými ostrovy, 2 s Velkou Británií, 1 s Polskem). Rozsáhlá je příbřežní doprava (kabotáž). Dánsko má velké množství přístavů, vhodnější podmínky pro jejich výstavbu a provoz jsou na závětrné straně, tj. na východním pobřeží. Na využití lodní dopravy mají příznivý vliv i klimatické podmínky, neboť moře při pobřeží příliš často nezamrzá. Největší dánský obchodní přístav má Kodaň.

Stejně tak má Kodaň i největší a nejfrekventovanější letiště v zemi.

Lidé

Tycho Brahe - vládce Venu a vesmíru

Uprostřed průlivu Oresund, který představuje jednu z nejfrekventovanějších vodních cest na světě, leží ostrůvek Ven s přibližně 400 obyvateli.

Tycho Brahe - vládce Venu a vesmíru. Uprostřed průlivu Oresund, který představuje jednu z nejfrekventovanějších vodních cest na světě, leží ostrůvek Ven s přibližně 400 obyvateli. V 16. stol. patřil jednomu z nejtvrdohlavějších despotů v Evropě: Tychovi Brahe (1546 - 1601). Hrabě a astronom obdržel Ven v roce 1576 od dánského krále Frederika II. „bez odvodů a daní po zbytek života“ a vládl svým několika poddaným, k nimž patřil také dvorní trpaslík Jeppe, vysloveně despoticky. Snad svou prchlivostí vůči poddaným ve dne vyrovnával noční trpělivost, když za jasné oblohy donekonečna bděl a dělal si poznámky o pohybech planet. Právě k tomuto účelu král astronomovi ostrov odkázal. Stranou od oparu a jasného osvětlení Kodaně měl Brahe možnost provádět svá pozorování. Hrabě si postavil malý, ale velmi knížecí zámek a observatoř. Dnes jsou obě budovy rozpadlé, ale činnost Tychona Brahe připomíná malé muzeum. Slavný astronom bydlel na Venu 21 let. Pak se nepohodl s králem, vzal si své přístroje a společně s Jeppem opustil ostrov. Odešel do Prahy, kde působil jako dvorní astronom Rudolf II. Roku 1600 povolal do Prahy Johanna Keplera (1571 - 1630). Kepler použil po Brahově smrti jeho zápisky. Dílo „O pohybu hvězdy Mars podle pozorování Tychona Brahe“ je základnou Keplerových zákonů o pohybu planet. Ostrov Ven připadl roku 1658 Švédsku a ještě dnes je zasněným ostrůvkem bez automobilového provozu. Jezdit zde mohou jen kola, autobusy a traktory. Lodě připlouvají na ostrov z Landskrony, v létě také z Helsingborgu a z Raa.

H. Ch. Andersen - pohádkář

Za devatero horami a devatero německými pivnicemi - bráno při cestě od vás přímo na severozápad - byl jednou jeden Dán a ten rád poslouchal lidské báchorky. Z nich i ze své chytré hlavy pak čerpal náměty a psal pohádky. Byl to tedy pohádkový Dán, i když byl ve skutečnosti skutečný.

Soška vpravdě pohádkové lásky

Za devatero horami a devatero německými pivnicemi - bráno při cestě od vás přímo na severozápad - byl jednou jeden Dán a ten rád poslouchal lidské báchorky. Z nich i ze své chytré hlavy pak čerpal náměty a psal pohádky. Byl to tedy pohádkový Dán, i když byl ve skutečnosti skutečný.

Jednou, bylo to nedlouho před rokem 1837, jej napadla pohádka o pohádkové lásce. Sedl si proto a začal psát. Vylíčil cit a utrpení malé mořské panny, nejmladší z šesti dcer mořského krále. Byla to hodná víla, od pasu nahoru podobou dívka a od boků dolů ryba. Snila o lidském světě a těšila se na jeho návštěvu. Ta jí však nebyla dovolena až do dovršení patnáctého roku života.

Potkal jsem tu vílu v dánském hlavním městě a dobře vím, jak umí milovat.

Když jí bylo přesně patnáct, ocitla se poprvé nad vodou. Z vln rozbouřeného moře přitom zachránila krásného prince, a jak to už tak v pohádkách bývá, zamilovala se do něj nejmocnější vílí láskou. Po návratu na dno snila jen o jediném: o útěku k milému a o životě po jeho boku. Jak krásné, říkala si, je mít lidskou duši, jež i po skonu těla přežívá navěky. Pravda, víly tenkrát sice žily plných tři sta let, ale po smrti se jen beze stopy rozplynuly v pěnu na vlnách.

Malá hrdinka tedy opustila rodiče a podstoupila bezmezné utrpení. Výměnou za ztrátu hlasu a nebetyčnou bolest získala od čarodějky lidské nohy a možnost být nablízku svému vyvolenému. Přežít však mohla jedině ve chvíli, kdy by se s ní, krásnou a němou, princ nakonec oženil.

Onen pohádkový Dán jménem Hans Christian Andersen však nebyl jen velkým vypravěčem, ale i dobrým znalcem pravého stavu věcí. V době, kdy příběh stvořil, mu bylo dvaatřicet, ale naplnění svých velkých lásek do pojmů jako žena, rodina a domov sám nikdy předtím ani potom nenašel. Nedopřál jej proto ani nešťastné panně z hlubin a krásného prince nechal oženit s jinou.

Malé mořské víle zbylo k záchraně vlastního života už jen jediné. Aby se mohla přece jen vrátit alespoň zpátky do mořské říše, měla prince zabít. Znáte ale pohádkovou lásku, z vraždy sešlo, z víly je dnes mořská pěna a princ, jestli nezemřel, žije kdesi dodnes.

Duše Andersenovy hrdinky však přece jen přežívá. Z příběhu vznikl balet a z baletu vzešel další nápad. V roce 1909, po premiéře veleúspěšného představení, se dal jistý sochař jménem Edvare Eriksen do práce a o tři roky později umístil na kámen u vjezdu do kodaňského přístavu sošku mladé dívky s krásnýma očima, ženskou tváří i ňadry a rybí podobou od pasu dolů.

Bez ohledu na spory o uměleckou kvalitu je Malá mořská víla nejslavnější sochou v zemi. A nejčastěji fotografovanou. Diskuse, kdo byl její reálnou předlohou a co vlastně představuje, jsou nekonečné. Je záhadná, roztoužená, vpravdě vílí. Není prosta zájmu o muže a tím je nebezpečná. Dokonce natolik, že jí dodnes neznámí vandalové v roce 1964 uřízli hlavu. Až do opravy tehdy tělo na mořském břehu čnělo s krčním pahýlem a velkou dírou. Dánsko zůstalo měsíc bez svého neoficiálního symbolu.

Pohádky Hanse Christiana Andersena jsou ve světě překládány stejně často jako díla Danta, Shakespeara nebo Goetha. I s kodaňskou soškou se fotografují turisté i námořníci z celého světa. Ti druzí ji velmi často líbají a skládají květiny k jejím nohám. Odměnou jim prý budou bezpečné a nerušené plavby.

Po scvaknutí spouště kolemjdoucí obvykle postojí a meditují. O pohádkové lásce, o čem jiném. O tom, jaký cit jsou schopni dát a co za to chtějí.

Niels Henrik David Bohr - dánský fyzik

Dánský fyzik Niels Henrik David Bohr se narodil 7. října 1885 v Kodani. Jeho otec byl fyziologem a byl to právě otec, který v něm probudil zájem o fyziku ještě na základní škole. Po absolvování střední školy v roce 1903 nastoupil na kodaňskou univerzitu. Doktorát získal v roce 1911. Zemřel 18. listopadu 1962 ve věku 77 let v Kodani.

Na jaře roku 1912 se Bohr přestěhoval do Anglie, kde spolupracoval s věhlasným fyzikem Ernestem Rutherfordem na atomovém výzkumu. Bohr ve svých pracích dokázal, že atom je tvořen jádrem, kolem něhož - podle planetárního modelu - obíhají elektrony. Za významné objevy týkající se struktury atomu a jeho záření obdržel v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku. V roce 1916 se stal profesorem teoretické fyziky na univerzitě v Kodani a v roce 1920 ředitelem tamního Ústavu teoretické fyziky.

Po nacistické okupaci Dánska během 2. světové války odešel do Švédska. V té době pomáhal vědcům židovského původu najít práci. Sám pak za dramatických okolností uprchl přes Anglii do Ameriky, kde v Los Alamos pracoval na vývoji atomové bomby (mj. s Richardem P. Feynmanem.) Účinky atomové bomby ho však tak znechutily, že do konce života pracoval na mírovém využití jaderné energie. V posledních letech svého života se věnoval novému vývoji molekulární biologie.

Hans Christian Oersted - fyzik, popsal vliv elektrického proudu na magnetku

Rudkjöbig na ostrově Langeland. Jeho otec byl lékárníkem a peněz v rodině nebylo nazbyt. Přes nedostatek finančních prostředků se mladý Oersted dal na studium – na které si ovšem musel přivydělávat. Přesto již ve 22 letech získal doktorát medicíny. Roku 1806 se stal profesorem fyziky a chemie a začal přednášet na univerzitě v Kodani. Jeho největším objevem bylo poznání vlivu elektrického proudu na magnetku (1819 nebo 1820). Zjistil, že magnetka, která je umístěna v blízkosti vodiče, se vlivem elektrického proudu vychýlí. Tato výchylka je tím větší, čím větší je elektrický proud a menší vzdálenost magnetky od vodiče. K objevu prý došlo náhodou při přednášce v posluchárně. Náhoda však pomůže jen tomu, kdo je na ni připraven . . .Ke konci života žil v Kodani jako vážený a ctěný občan. Zemřel 9. Března 1851.

Zajímavosti

Malá mořská víla

Až do roku 1964 seděla tato žena s rybí ploutví namísto nohou, zhotovená na motivy slavné pohádky Hanse Christiana Andersena, v malém záhybu kodaňského přístavu vcelku poklidně. Symbolizovala obrovskou lásku, kterou hned jen tak něco nezlomí, a postupem času se stala vůbec nejfotografovanějším symbolem své nevelké severské země.

Nový útok na symbol Kodaně

Bronzová soška Malé mořské víly je pro Dány přibližně tím, čím je pro Čechy Myslbekův svatý Václav na pražském Václavském náměstí. Jednu sochu od druhé dělí mimochodem jen jeden jediný rok - víla byla zhotovena v roce 1912, Václav na koni je o rok mladší.

A právě jednoho dubnového rána čtyřiašedesátého roku ale spatřili turisté, kteří se přijeli víle do Kodaně poklonit, cosi šokujícího. Vílin smutný a zároveň romantický pohled byl ten tam a s ním i dlouhé vlasy, nevelký nos a celá hlava. Přikryt tmou ji kdosi odřízl a odnesl. Jak si s tím pomohl, pochopit neumím.

Do prosince roku 2002 pak “vražda” nehybné vílí sochy patřila vůbec k největším dánským záhadám. Soudní lidé nevycházeli z údivu, když zjišťovali, že se k činu postupně přiznávalo plných dvě stě různých pachatelů. Tvrzení, že právě oni zhanobili chloubu Dánského království, jim snad mělo přinést slávu, ale do kontrastu s nesmrtelnou vílí láskou nakonec nevystavilo než jejich do očí bijící slepotu, ubohost a hloupost. Krádež hlavy však zůstávala nevyřešena, třebaže se sochu podařilo opravit již za několik týdnů. Nikdo z domnělých pachatelů totiž neuměl vysvětlit všechny podrobnosti a předložit zcela věrohodnou verzi.

Až jistý umělec jménem Jorgen Nash Dánům nabídl na samém sklonku loňského roku zajímavější vysvětlení. V knize svých memoárů také on doznal, že před čtyřiatřiceti lety sochu poškodil, a celou krádež hlavy trvající nikoli jednu, ale dokonce dvě noci dopodrobna popsal. I on byl na svůj čin hrdý a svůj tehdejší motiv vysvětlil jako čiré zoufalství. Žil prý v té době se dvěma ženami najednou a pilku do ruky mu tak po jejich vzájemném konfliktu vsadila rozpolcenost a nešťastná láska. Byla to perfektní vražda, tvrdí Nash ve své knize, protože při ní neukápla ani kapka krve a krásnou vílu, k níž tento podivný kumštýř chová velké city, proslavila víc než kdykoli předtím.

Krátce po zveřejnění Nashovy verze došlo k novému řezání a v noci na šestého ledna letošního roku zmizela z vílina těla i hlava druhá, náhradní.

Nejdříve se k novému činu přihlásila skupina, jež sama o sobě říká Radikální feministická frakce, ta ale svá slova zanedlouho vzala zpátky. Nakonec se druhá odříznutá hlava přece jen znovu našla. Poblíž jedné lokální televizní stanice ji pohodil dosud nezjištěný pachatel či pachatelé.

Připočtete-li odříznutou ruku v osmdesátých letech, prožilo už malé, křehce vypadající bronzové tělo více násilí, než je možná schopno unést. Vílin úsměv je i přesto úplně stejný jako dřív. Jen jejím obdivovatelům důvod k úsměvům právě schází.

Lego, Legoland v Billundu

Na ploše 100 ha je postaven velký zábavní park firmy LEGO (Legoland Parken), rozdělený na různé tematické části. Firmu založil Ole Kirk Christiansen v r. 1949 a její název je zkratkou slov Leg Godt (dobře si hrát).

Billund

Vesnice ve vých. Jutsku, 27 km záp. od Vejle. Na ploše 100 ha je postaven velký zábavní park firmy LEGO (Legoland Parken), rozdělený na různé tematické části. Firmu založil Ole Kirk Christiansen v r. 1949 a její název je zkratkou slov Leg Godt (dobře si hrát).

Třicet tři miliónů stavebnicových kostiček se v Legolandu použilo na sestavení zmenšených starých domů a jiných staveb z celého světa nebo naopak obřího, 14 m vysokého indiánského náčelníka Sedícího býka. Parkem vede síť vodních kanálů, jimiž projíždějí dvoumístné čluny na elektrický pohon. Legoland se dá shlédnout i z panoramatické rozhledny Legotop či z jediné jednokolejné dráhy v Dánsku. Pro dětské návštěvníky je připraveno rodeo i autoškola (otevřeno květen - třetí Ne v září).

Lego poprvé v historii hlásí ztrátu

Známý dánský výrobce stavebnic Lego oznámil záporná hospodářský výsledek poprvé od svého založení v roce 1930. Loňskou ztrátu, která po zdanění činila 27,7 milionů dolarů, přičítá firma rostoucí konkurenci elektronických hraček. Ta se silně promítla do poklesu prodejů donedávna velmi žádaných plastových stavebnic.

Ještě v roce 1997 přitom výrobce dosáhl zisku 67 milionů dolarů. Čistý obrat společnosti se loni zvýšil o 0,8 procenta na 1,1 miliardy dolarů.

Podle Kjelda Kristiansena, ředitele společnosti Lego, se do chabého hospodářského výsledku promítly i loňské finanční krize v Rusku a Asii. Zvlášť ruský trh byl totiž společností považován za velmi perspektivní. “Jsem přesvědčen, že nyní máme situaci pod kontrolou, takže bychom letos mohli dosáhnout uspokojivých výsledků,” řekl Kristiansen. Největším trhem Lega jsou Spojené státy, které se na celkovém obratu loni podílely téměř jednou třetinou. Výrazný růst zaznamenalo Japonsko, kde tržby společnosti v loňském roce vzrostly o 30%.

Firma Lego již dříve oznámila, že kvůli změně své organizační struktury letos propustí deset procent z celkových deseti tisíc zaměstnanců.

Helsingor

Město ležící na sv. Sjaellandu v úžině Oresund, nejvyhledávanější památkou je opevněný renesanční zámek Kronborg (Kronborg Slot), sem umístil anglický dramatik Shakespeare děj Hamleta.

Město ležící na sv. Sjaellandu v úžině Oresund, 29 000 obyv. 3x za hodinu spojení trajektem do švédského Helsingborgu. Historie města sice sahá do 12. stol., avšak jeho rozvoj nastal teprve od r. 1429, kdy král Erik VII. Pomořanský chtěl takto zbavit hanzu její převahy na Baltském moři. Od té doby se stala přibližně 4 km široká mořský úžina “zlatým dolem” dánského království. Třebaže v r. 1857 prodala kodaňská vláda toto privilegium evropským státům za 60 miliónů zlatých korun, čímž význam Helsingoru poklesl, dochovaly se v centru tohoto svého času druhého největšího dánského města kamení svědkové jeho slavné doby.

Nejvyhledávanější památkou je opevněný renesanční zámek Kronborg (Kronborg Slot), založený Erikem VII. Pomořanským jako hrad Krogen a přestavěný v l. 1574 -84 Frederikem II. ve stylu holandské renesance. V té době došlo též k zesílení opevnění, kde dodnes stojí baterie děl, v minulosti připravených ke střelbě na loď, jež by chtěla projet bez zaplacení poplatků. Sem umístil anglický dramatik Shakespeare děj Hamleta. R. 1629 zámek vyhořel. Ještě téhož roku jej nechal Kristiám IV. znovu postavit. Práce se ujal H. van Steenwinckel. V l. 1785 - 1926 sloužil hrad jako kasárna. Poslední restaurace, uskutečněná po odchodu vojáků ze zámku, skončila v r. 1935.

Druhé a část prvního patra Kronborgu zabírají pokoje poměrně skromně zařízené nábytkem, převážně holandským ze 17. stol. Míčovna, též banketní sál, největší v sev. Evropě (62 x 11 m), bývala původně o slavnostních příležitostech vyzdobena 40 gobelíny s vetkanými podobiznami 100 dánských králů. Po požáru jich tu zůstalo jen 7. Zámecká kaple má vyřezávaný, silně zlacený dřevěný interiér. V kasematech (vstup jen s průvodcem), jež sloužívaly jako sklad potravin i věznice pro politické vězně, vítá návštěvníky nadživotní socha spícího Holgera Dána (Holger Danske). Až bude zemi nejhůře, probudí se, jak praví legenda, z dlouhého spánku, a pomůže zahnat nepřátele Dánska. V zámku vystavuje Obchodní a lodní muzeum (Handels - og Sofartsmuseet) sbírky maket obchodních lodí a expozici loďařství včetně různých přístrojů (vše otevřeno celoročně).

Kronborg není jediným zámkem v Helsingoru. Již 2 roky po jeho dokončení se postavil menší zámek Marienlyst (Marienlyst Slot), přestavěný v roce 1760 a doplněný parkem francouzského stylu (Marienlyst Slotspark). V parku se nachází údajný Hamletův hrob (Hamlets Mindegrav), jeho socha od E. Utzon-Franka, jakož i socha Ofélie od R. Tegnera.

Památky na seznamu UNESCO – Dánsko: Roskilde, Jelling, Helsingor

Runové kameny a kostel v Jellingu, katedrála v Roskilde, "Hamletův" zámek Kronborg v Helsingoru a grónský fjord Ilulissat (od r. 2004´)

1) RUNOVÉ KAMENY A KOSTEL V JELLINGU. Zapsáno na seznam: 1994

Náhrobky a jeden z runových kamenů jsou jasným příkladem pohanské nordické kultury, zatímco ostatní runové kameny a kostel ilustrují kristianizaci dánského národa v polovině 10. Století.

2) KATEDRÁLA V ROSKILDE. Zapsáno na seznam: 1995

Katedrála byla postavena během 12. a 13. století. Je to první gotická cihlová stavba ve Skandinávii a inspirovala celou severní Evropu. Stala se mauzoleem dánské královské rodiny od 15. století až doposud. Krytý vchod a postraní kaple byly přistavěny až koncem 19. století.

3) HRAD KRONBORG (Helsingør). Zapsáno na seznam: 2000.

Město s opevněným zámkem Kronborg, kam umístil Shakespeare svého Hamleta